SEKÁČI JDOU

 

SEKÁČI  JDOU
(E. Pilarová)

Sekáči jdou
od lesa trávou bosí
sekáči jdou a tváře maj spálený    
            
až splyne kraj s tmou
budou sluncem zářit dál

A ta jedna z nich
se mnou shoří jak vích
a budu mít hřích
až splyne kraj s tmou

Když sekáči jdou
z pole zpívají ptáci i dům
lány se kadeří
a ženy uvěří snům

Sekáči jdou
a tváře jim sluncem hoří
a ta jedna z nich
se mnou shoří jak vích
a budu mít hřích
až splyne kraj s tmou

Sekáči jdou
a tváře jim láskou planou
a ta jedna z nich
se mnou shoří jak vích
a budu mít hřích
až kraj splyne s tmou

SRKAČI  JDOU
(Sekáči srkači)

Srkači jdou
ze plesu trávou bosí
srkači jdou a tváře maj spařený
až splyne kraj s tmou
budou  „U Slunce“ pařit dál

A ten jeden z těch
co měl břicho jak měch
u plotu si leh
když splynul kraj s tmou

Když srkači jdou
z baru, srkají v práci i rum
plány se nedaří
a ženy uvěří snům

Srkači jdou
a tváře jim chlastem hoří
a ten druhý z těch
se hned  „zboří“ na plech
a bude mít pech
až splyne kraj s tmou

Srkači jdou
a tváře si pastou mažou
a ten třetí z nich
co se tváří jak mnich
a bude chtít hřích
až kraj splyne s tmou