|
ČEKEJ TIŠE
(E. Olmerová)
Čekej tiše, až mraky měsíc rozpletou
pak se dej na cestu známou, staletou
najdi si zem, kam stopy lidí nevedou
kam mohou jít jen ti, kteří štěstí dát dovedou
Tam mě hledej, až den ráno zrůžoví
tam je cíl a nikdo víc ti nepoví
svět chci ti dát, nenech mě stát tak bezradnou
navíc hvězdy, které ti svítí, ty nespadnou
R:
Usínej a zvony zlacené zazvoní a ty to víš
usínej a neříkej, že ne a neříkej, že netrefíš
Usni tiše , až mraky měsíc rozpletou
pak se dej na cestu známou, staletou
najdi si zem, kde stopy lidí nejsou znát
kam mohou jen ti, kteří štěstí dovedou dát
R:
Najdi si zem, kde stopy lidí nejsou znát
kam mohou jen ti, kteří štěstí dovedou dát
|
ŠTĚKEJ TIŠE
(Zlodějskopsí dialog)
(F. Hladík a PhDr. K. Kučera)
Štěkej tiše, až mraky měsíc zaženou
nesedej na cestu známou, dlážděnou
sedni si sem, kam moje stopy nevedou
tam mohou jít jen ti, co se štěstím krást dovedou
Mně nehledej, až den ráno zrůžoví
už budu pryč a nikdo víc se nedoví
buřta ti dám, nenech mě stát tu za branou
a ti, co rozsvítí, na ty zavrč: „You Never Know“
R:
Pojídej a knak ti krásně zavoní a ty to víš
pojídej a povídej, že jo a povídej, že ho sníš
Smlsni si tiše, až mraky měsíc zaženou
sedni si sem na cestu známou dlážděnou
nesedej sem, kde moje stopy mohou mást
tam mohou jít jen ti, co se štěstím dovedou krást
R:
Nesedej sem, kde moje stopy mohou mást
tam mohou jen ti, co se štěstím dovedou krást
|
