Únos letadla A380 linky 1042015; Krádež tvárnice při stavbě márnice; Hrdobci; Jak jsem se sám nalezl
12.07.2015 19:03
|
ÚNOS LETADLA A380 LINKY 1042015
Já a Boris Krumphanzlů
unesli jsme „Lufthansu“
odlétala po ránu
z Tarraringapatánu
Stopli jsme ji na trati
někde poblíž Togliatti
na ksichtech jsme měli masky
já Putina, Boris husky
Na kuráž si dali loka
Boris vytáh svého glocka
já měl granát za pasem
pro tenhle let aerbussem
Vtrhli jsme do kokpitu
tam bordel jak v mém bytu
kapitán, prý nevinně
letušku měl na klíně
„Pracky dolů, pusť tu holku !“
zařval Boris bez okolků
do žeber ho kvérem rýpl
„teď popadni rychle knipl !“
„Nyní změň kurs natotata
směrem na Olšová Vrata!“
já jsem k tomu rychle dodal
když mi Boris glocka podal
Kapitán se chvíli bavil
a pak odhodlaně pravil:
„My letový plán světíme
a tam právě letíme !“
KRÁDEŽ TVÁRNICE PŘI STAVBĚ MÁRNICE
„No, to je mi tedy podnik“
zalamentoval hrobník
„včera tu ještě byla
vážila dobrá tři kila,
kdo asi spáchal tu krádež
už nebudu oko své mhouřit
určitě ta „zlatá mládež“
když chodí trávu sem kouřit
na dobré slovo nic nedá
na vše dostupné sedá
to vše stává se zhusta
jako teď v pátek, ta tlustá
na tvárnice si sedla
a když se k odchodu zvedla
odnesla na tom svém zadku
tvárnici, co chybí z pátku“
|
HRDOBCI
„Co výraz hrdobec, co značí asi“
profesor Hrbolek žáků se zeptal
Plha i Kroupa, ti drbou si vlasy
češtinář dotazem notně je zdeptal
„Já zajdu za Horou“ rozhodl Kroupa
„je strany předsedou, byť je to blbec,
pro něj ta otázka nebude hloupá,
řekne nám spatra, co je „hrdobec“
Hora se zamyslel, však mu to pálí
„je to brouk, hovnivál, co hovno dělá
potom se při práci celej den válí
a vzorem pilnosti není mu včela“
Plha ni nedutá, pak praví přeci
„pokud to pravda je, to jsou mi věci,
když já si představím, že u nás na obci
jsou radní zvolení jen samí hrdobci“
JAK JSEM SE SÁM NALEZL
Měl jsem kdysi smůlu velkou
marodil jsem se žloutenkou
v ústraní já byl jsem chován
od ostatních izolován
Zažíval jsem velkou nudu
věděl jsem, že doma budu
sám bez velké společnosti
prost manželských povinností
Doktor říká: „Na mne dejte,
sám se sebou, sám si hrejte“
Zkouším v dobrém radu brát
na „schovku“ si začnu hrát
Stoupl jsem si na pikolu
pak se schoval vedle stolu
„deset, dvacet....“ víc jsem nedal
za chvíli už jsem se hledal
Po bytě se kradu tiše
hlasitě mi kručí v břiše
slídím, hledám pod vanou
svou osobu schovanou
Do stolu když náhle strčím
koukám, že se pod ním krčím
nemeškám a tempem svěžím
„zapikat“ se rychle běžím
Od těch dob já jinak nedám
když marodím, tak se hledám
ať mám dnu, či černý kašel
zatím jsem se vždycky našel
|
