VAYA CON DIOS
(Y. Simonová)
Už jde hacienda spát a kraj se stmívá
píseň na rozloučenou si vítr zpívá
„Vaya con dios“ můj drahý
musíme sbohem si dát
Zvony z kaple začnou znít a v stínu stromů
nechce milencům se jít tak záhy domů
„Vaya con dios“ můj drahý
musíme sbohem si dát
Už shůry na sta hvězd do noci svítí
snad láska milenců je rozžíhá
a měsíc halí kraj do bledých sítí
však proč ve chvíli nejhezčí
vždy čas tak ubíhá
Celá hacienda spí a kraj se ztiší
jenom milenci snad dál tu píseň slyší
„Vaya con dios“ můj drahý
musíme sbohem si dát
|
(NAN)DAVAJ KONDOMOS
(Balkónová erotoromance)
(F. Hladík)
Jde domácí Benda spát a dvůr se stmívá
číslo na rozloučenou jak vždy to bývá
(„Davay con domos“ můj drahý)
musíme honem si dát
Zvuky kapek začnou znít o kmeny stromů
nechce opilcům se jít na záchod domů
„Davay con domos“ můj drahý
musíme honem si dát
Už shůry na nás teď ponocný svítí
snad láska z balkónu ho zajímá
už měsíc halí se snajperskou sítí
nás sic ani chvíli nezmerčí,
ale nás to dojímá
Už domácí Benda spí a nás dva slyší
jenom mravenci a snad pár bílých myší
„Nandavay con domos“ můj drahý
musíme honem si dát
|
